V neděli 4. května pokračovalo naše cestování po stopách Michala Olšiaka na žďársku výletem k rozcestníku Čech a Moravy. Naše cesta opět začala na nádraží. Mnohé z dětí toho zatím autobusem ještě moc nenacestovaly a tak už samotná cesta pro ně byla zážitkem. Dojeli jsme až na parkoviště u Pilské nádrže a odtud jsme vyrazili směr rozcestník. U rozcestníku jsme se všichni společně vyfotili a pomalu jsme se vydali hledat vhodné místo pro naše hry. Až potud nám počasí přálo. Ale než jsme se dostali na rovnější terén, spustil se déšť. Skryli jsme se pod stříškou jednoho ze stánků a zde jsme se nejdříve nasvačili a pak jsme si zde zahráli oblíbené molekuly.
Jelikož déšť stále neustával, rozhodli jsme se vymyslet náhradní plán. Přesunuli jsme se do cukrárny na zmrzlinu a chvíli počkat, zda se počasí přeci jen neumoudří. Naštěstí si déšť přeci jen nechal říct a tak jsme mohli vyrazit do zámku Žďár, kde jsme na prvním nádvoří během čekání na autobus vytáhli frisbee a bumerang.
Když jsme dorazili zpátky do centra, nikomu z dětí se ještě nechtělo jít domů a tak jsme pokračovali hrami v parku na Farčatech. Vytáhli jsme opět frisbee, míč, přišla za námi Niky (pes) a abychom děti pořádně vyběhali, zahráli jsme si ještě jednou na mamuty a vakoveverky.

Další výlet nás čeká již o víkendu 25. a 26. května, kdy nás čeká rodinné klání ve Škrdlovicích. Jelikož plánujeme udělat rezervace na hry a také na oběd, bude potřeba, aby se jednotliví účastníci rozmysleli již dopředu, zda se budou účastnit či nikoliv.

V sobotu 4. května nás čekal výlet s překvapením. Opět jsme vyrazili do Hamrů nad Sázavou. Tentokrát k soše, která se nachází pod Rozštípenou skálou. S dětmi a rodiči jsme se tentokrát sešli na nádraží ve Žďáře nad Sázavou, jelikož nás čekala krátká cesta vlakem.
Když jsme od vlaku došli k mamutovi, čekalo nás tam další překvapení. Osobně nás zde přivítal pan Michal Olšiak, autor soch, za kterými letos společně vyrážíme na výlety.
Pan Olšiak měl pro děti přichystanou malou soutěž o miniaturu sochy mamuta. Kdo první řekne slovo MAMUT po zpátku? Jako první zareagoval Adam, který slovo vypálil dřív, než se ostatní stihli vzpamatovat – TUMAM.
Pak nás čekala malá zahřívací hra a přesun o kousek dál ke Šlakhamru. Šlakhamr (kovárna s velkým kladivem poháněným vodním kolem) měl právě zahájení sezóny, takže zde děti měly zajištěno kromě samotné prohlídky, také soutěže o ceny.
Poté nás již čekalo opékání špekáčků a následně hra na mamuty a vakoveverky. Veverky okrádaly mamuty o žaludy. Pak se role vyměnily. Děti i dospělí se pořádně naběhali a tak byl čas pro hru trochu klidnější. Hrály se molekuly. Princip hry spočíval v tom, že vedoucí zahlásí kolik hráčů má vytvořit skupinku a čím se mají tito hráči dotýkat (tři – pravou rukou, apod.).
Cestou zpátky na vlak jsme hráli tichou poštu, partičku – abecedu a další slovní hry. Všichni si opravdu celý den velmi užili. A mnozí z těch, kteří původně nepočítali s výletem v neděli, se ještě na poslední chvíli rozhodli vydat se i na ten.